oranžová

mami, je bledá,

potřebuje čerstvý vzduch -

šup berušku na mráz

                                             25.12.2021

barila

přesmyčkou písmen

spěchám ke konci řádku,

opírám se ti čelem o prsa,

jak hledám delete hořkých vět,

pinčlíku modlíš se,

ale k nezišťtné pokoře

jsi nedorost,

bože? hubatá jsem,

mám všechno, když chci víc?

stříbrně na podlahu

spadené

kuličky alobalu,

až z pohárků odezní chuť čokolády,

co pak?

                                                                     Dagmara 08.01.2022

s láskou

ve větvích holomráz

obnažil ztichlá hnízda,

na oranžovou

ve mně všechno spěchá

povolenou rychlostí

kruci!

pokyvuješ,

jako bys byl pár kroků napřed

a přitom na ústupu

řekni co víš?

kdy je štěstí kousek a kdy je celé?

body uhrané na konci

jsou? sledem těch předešlých,

dortové svíčky pobrals jedním dechem,

tu jednu za kostelíkem do skrytu dlaní

nezávidím úspěch, ale lásku s jakou věci děláš

                                                                                              18.12.2021

taky si maluju

bříšky zkoumavě

po záchvěvech vrásek,

kde vzít na stárnutí čas?

tvoje starosti, to je svět

nic míň,

zajímavý tím, co o něm nevíš,

marná četba kudy k jádru

a zda přihořívá

je tolik filozofů, kolik malířů,

snad malá nápověda,

že odchylky nejsnáz najdeš

v souměrnostech

a u písně očekávat refrén je dětinské,

ding dong, ding dong

sedíš u okýnka a v zatáčce zahlédneš

vagóny svého vlaku

tvoje starosti, to je svět

nic míň,

                                                                               04.12.2021

mrk mrk

Žárovka zamrká

když otázky, které si kladeš

položí někdo jiný

a ony vyzní jinak,

když tě bolí prst z druhé strany

než ses upálil,

a konec najdeš tam,

kde se psímu příteli

srst na krku potkává,

v kulisách běžného dne,

vezmeš to jinudy

a jeviště znevšední,

před kuželem světla,

trémou a jinými herci

neutíkej,

narodil ses pro hlavní roli,

                                                                      24.11.2021

mimo

průšvih je,

když je jeden dost chytrej,

aby pochopil, že je hloupej,

pohybuje se jen v rámci svý normy

a mimo normu,

pak se dost hodí,

že je jako divnej,

pak je svůj a neměřitelnej

                                                                          09.11.2021

trochu halucinogenní

podzim mlhou přepudroval

líce stromů,

slimáčí třpyt

na zpozdilých kloboucích,

do jehličí napadané skrojky

a možná doma spolu na noviny,

jak vynahradit

skládání plátků na přeskáčku

a vysátou kapku krve z prstíku,

v tu chvíli tě napadá, že

nedát je jako ukrást,

houbová polévka

je náhle cítit hřibem hořkým

otevřeš ústa?

pro jedovaté dražé

muchomůrek zelených,

toxiny vypumpované s žaludeční šťávou,

pípání křivek životních funkcí

a ty jseš rád,

kdybys houbám nepropad,

přišel bys o všechny ty perspektivy

tak trochu halucinogenní

                                                                             08.12.2021

klícka

raději zticha

než aby za tebe slova

dokončila větu,

předbíháš

kdyžs štěstí odložil

na konec a

všechno dobré,

vidět budoucnost

je jako chtít, aby malíř zachytil

dříve než zaujmeš pózu,

blázen je víc člověk

a odmítáním lze začít přijetí,

když věcem nepřiznáš smysl,

co ho bude mít?

plytce i do hloubky zakořeň

obrazíš pruty

a s hlavou jako klícka,

občas se nech proletět korunou

                                                        24.10.2021

Asi do věží

na pozadí velkoměsta

štíhlá kopí kostelů,

napíchnuté nebe slabě krvácí,

nakročils a

přidržený obrubníkem

na poslední chvíli,

zamával jsi rukama

jako labuť, když dosedá na hladinu,

na červenou prolítne jen zaklení,

netrpělivý,

žmouláš šňůrky bundy,

zatímco opodál

po smazané zebře s ostrůvkem

zběžně přecházejí,

auta se rozmýšlí jestli přibrzdit

pro tady bejvávalo,

z okýnka se line hit,

do kterého kos kmit kmit pírky,

se stádem se přestupek

mění v soudržnost,

jsi nepárný kus a

tví holubi

se s nepřečteným psaním

vrací

asi do věží,

panáček mrk

kdybys tak uměl vtrhnout do života,

jako se po přechodu s vervou rozejít

                                                                                            2.10.2021

slunečník

s jitrem jsem

jako pole zorané proti srsti

první brázdou,

na ramínku šaty večernice,

když si mi přerývaným dechem

vzpřímil chloupky zakrkem,

zdálo se mi, že

z puklin kostelní zdi

bez kroužku

vzlétli dva holubi,

až na horizont

mezi chomáčky stromů

cukrů cukrů

sladký a lepivý,

cloním si proti slunci,

ach oči nenajdou, co srdce nevidí

tak třeba tvou poezii

mám ji ráda

                                                                      05.09.2021

A4

divím se

hledám slova

srpen si strčil třešně za tváře

a cvrnká pecky,

v zrcadle u silnice

vypoukle

traktor sype z vlečky,

čís čís netknutou travou

plaším modré vážky

až k věži kostela

co dotýká se nebe,

malé přesýpací hodiny

se obrací rychleji

a opakovaný trik ztrácí kouzlo,

přesto

když podzim zbarví listí

hledám slova

                                                                                                12.08.2021

pojítko

dceři opatrně

seškrabuju bradavici

je úporná,

přerostla do intimity

ošetření u lampičky

bude mi chybět

                                                                                30.07.2021

medůzy

cyklista vtláčí

pláště do písku,

jen tak

že stačí popadat dech,

s pěnou u úst

v poezii pláže

zachytit snímek,

jak se pták ve vzduchu zastaví,

stopy se plní vodou a

v jejím ústupu

se mrská havěť

omezená,

jako naše představy

mimozemské civilizace,

přes filtr brýlí

tmavé moře zlatí slunce

roky by nebral zpět,

je ve své kůži

teď,

obchází zastavený let křídel,

na kole v písku

i v chůzi po dvou jsme akrobati

jen občas neobratně z náprsní kapsy vytracený den

hledáme mezi květy a kapesníky

                                                                                 28.07.2021

vystoupám

balanc

jak neprodat lacino

dojemnost momentu,

dokonalost je v extrému,

přesto jsem jí a občas nejsem mu daleka,

jsem virus v hlavě

program, co se s příkazy v řádcích potýká

shutdown

a jsme si moment rovni

pak si jdem každý po svých,

i na stinném břehu život utíká,

kdo říká, že ví co bude

zapomíná na možnosti,

nadzvednu dlaně

duše opouští tělesnou schránku

jako motýl,

nerecykluje se pro život na zemi

vystoupá

nějaká jistota?

stav beztíže

/prý když se tíhová a odstředivá síla rovnají/

                                                                                          26.07.2021

tvrdý oříšek

co prožíváš

se okamžik za tebou

mění na černobílou

"teď"

do tří písmen

záchvěv strhnutých

pavučin,

do růžků alb,

kam utíkáš?

zuj tretry a brouzdej rosou,

sám říkáš, co můžeš

ještě můžeš?

pravidla

maraton abys rozlouskl ostatní, ale co ty?

nakloň reflektor měsíce

a zachytíš krásu vrásek

pod make-upem tvý tmy

vlastně

v jeho svitu tě může napadnout,

třeba jako mě,

kdy po smrti se začít smát /aby to nebylo nevhodný/

                                                                                                  02.07.2021

čím bude?

šedavé nebe

a za oknem

pár zpytavých karamelek

počítá

barevné krovky aut,

prstíkem v květináči

jak?

semínko v hlíně pozná kudy vzhůru,

ty krásné střevíčky

odřely se až k srdci,

vyhodí je a bude,

lžička o hrnek cink cink

ne-e zamíchaný,

mami!

vyčistit chroupky a oblíct jo?

culíky poskakují po chodníku

za ruku

bacha na žížalí čáry

vlezou do ponožky a kous tě

kolik domů, tolik střech k záplatě,

říká táta,

nakoukla by do každého z nich

jen docela kratičce

jako kominík

                                                                 25.06.2021

hop nebo

drát se dopředu

a chtít jít ve stopách,

mít rád nebo žít dobrodružství,

víra versus představivost,

naprší a rovná cesta

se zaleskne kalužemi,

všechny ty možnosti dají vyniknout skromnosti

                                                                                 21.06.2021

vklad

vybírá mi z oříšků kešu,

jak jí probírám vlasy,

a co ještě mami?

tak třeba "kočky se kastrólují, aby neměly koťata"

nééé, to jsem určitě neřekla,

a dál?

jak jsou ty spodní šuplíky koupelnové skříňky,

tys okousala prvními zoubky,

-------- cink cink vytvořené vzpomínky,

jako penízky do její pokladničky

                                                                        31.05.2021

nejvíc

jako tiplice o strop,

neslyšné ťukání myšlenek

bez pozvání,

soudíš je,

budou tebe taky?

prý aby ses zbytečně moc neprohlížel,

a pak najdi se,

jak?

uleví ti probudit se,

snils to jak skutečný,

buď neskromnej

                             chtěj to málo ke štěstí

                                                                                                            23.05.2021

(bez)cennosti -

muž bez domova

tlačí kočárek

přechod pro chodce -

muž tlačí na kočárku

láhve a svršky

                                                              17.05.2021

poršák

píp dobitá baterie,

chodbička plná rostoucích botů,

málem jsi přepadl přes obrubník

pro samý knoflíky.

Rozhlédnout se vlevo vpravo,

návyk, jak přes auta ostatních

nevidět svoje prímový

s pokecanýma sedačkama vzadu.

Čáry máry nosíš čerstvej chleba,

ale ten starej je pořád první na řadě,

dokážeš z rukou slízat stékající zmrzlinu

a nedobrat se špičky.

Zaprášený desky ve formátu XS,

dupni si a jehla gramofonu poskočí.

Slibuju,

se mnou si neřekneš to by se mi nemohlo stát

v dobrým i zlým

                                                                14.05.2021

setrvale

náhrobní křížky

jsou souřadnice

poslední vzpomínky

setrvale,

třeba na ty, kdo se rozhodli zipovat,

kde není značení

bez rozmyslu nebo odvážně,

kolik jich vzal neví,

možná ten den více než obvykle,

mít brumbálovskou dovednost

extrakce,

hůlka vytáhne světélkující nitku,

kam paměť sahá nikdo mi tak docela neumře           02.05.2021

chichi

jen tak

jaro na trávník

rozházelo barvy

na mezích

vykukují z děr

a tryskem mění místo

kmit kmit             vousky

za traktorem v prachu

                      sejí zrno ptáci

květy posedaly na stromy,

stonky

slunce vymáčklo slzu

                                    a

vítr fouká čmeláky

mezi lopatky loňské bodláky

chichi

                                                                           28.04.2021

šel s šesti

když dám to podstatný zkraje,

pak už jen usýpá písek

z hromádky,

nejlíp ji někde ve středu

rozdělit na čtvrtky,

zbyde zrnko,

protáhnout se,

je to odzkoušený,

ten týpek s pštrosí nohou,

jak mu koleno jede vobráceně,

potkávám ho,

o berli namáhavě, ale dycky,

drobný jsou od určitý výšky

jenom lesklý plíšky

a vysoký komíny maj obsazíno,

tak čápi stojej v poli,

jejich dlouhý nohy a krk na to,

co běží hlavou,

když věci jednu po druhý

vracim do krabice,

na nebi je kreslenej stvořitel,

který to všechno myslí po svym,

takže nevím kam, ale jdu s tebou

                                                                                   25.04.2021

proužek světla -

ukrytý za sklenicí

pavouk narůstá

                                                                    22.04.2021

na polní cestě

jen jedna malá louže -

bláto po čenich

dubnový deštík -

na vycházkové holi

lístky sakury

                                                             20.04.2021

kolekce od rybníka

potápka

šup pod hladinu -

kruhy mizí 

větvička lup -

kačeny čáry

do všech stran 

zvedá se peří -

kousky rohlíku

dosedají na břeh 

za kačenou mladé -

první, druhá, třetí

cák cák čtvrtá

                                                              20.04.2021

pozor berunko

na přechodu -

tašky ohýbají hřbet

vpředu culíky

                                                                18.04.2021

nobody does

šupinky okousaných nehtů,

bledé iris,

kolik tě stál polibek můzy, 

hladina

stesku neklesá s tebou, 

poslední kap ka

z dávkovače mýdla

umýváš se, 

jen abys to zopakoval, 

máš u ní otevřený účet, hah? 

nemáš diagnózu 

nobody does

                                                                       16.04.2021

pásek

zrychlenej záznam,

plácáš se do stehen,

jo, groteska z tvejch chyb, 

mačkáš fast forwarda je ti jedno, 

že pro ty plachý okamžiky stárneš, 

pauza

tuze dojemný 

hele,teprve obtáčíš výhony chmele

a už jazykem pátráš po kníru z pěny, 

takhle to nefunguje,

důležitý je to vinutí

                                                                                                                                     06.04.2021

Amálka

hladím tě, 

na jedný straně bejt psem

a nemoct takhle promluvit, 

koukám ti do dětskejch očí, 

důvěrnej pocit,

obyčejně šťastná, žes jedla a nakojíš, 

výrostci se tahaj o cecíky, 

kdyby se vrhli na zloděje,

odzbrojí ho,

jak jsou rozkošný, 

holka napadlo tě,

že s tebou to tu dává smysl? 

lidskej život se dá měřit na ty psí

                                                                         02.04.2021

zima

slunce proniká

jak žiletka bavlnou,

tráva má mrazem

zešedlou hřívu,

být ptáčkem nasytím se

křížalou,

neskromná,

kručí mi

po květech jabloní,

proti větru

svírám ostrý úhel

se zemí

a mezi fábory igelitu

se zvedá

cink cink cink

padají z ní kousky ledu

a můj docela,

po paměti

zkouším hýbat prsty,

které z klávesnice

vyťukají

květ hořce -

Gentiana verna,

jaké hodnotě se blíží

samozřejmost,

odejdeš-li, budem o krok dál

                                                                   01.04.2021

v síťce

zády ke slunci

přivírá oči

na křídlech 

zbožné,

jako na chvíli podržet

a nesetřít pel 

jako pohnout se,

aby nevzlétl 

mrk mrk       mrk 

zatajilas      dech 

jen si ho půjčit, 

chytit ho v básnina chvíli, 

nadnést jím linky, 

na špendlík

do vitrínky? 

otevřeš dlaně 

                                                     18.03.2021   

černá přes cestu

řídnoucí vlasy tak nějak říkaj,

co bude následovat,

desítky let si netušil, že máš křivej nos,

teď kdykoliv se koukneš

plíce máš jak tahací harmoniku

s děravým měchem

štěkavý smích ne a ne nakopnout

si z izolovanýho jihoamerickýho kmene

a sereš na Einsteina,

po smrti zima? a to jako proč

jaro začalo tím,

že ti rozmrzla voda v ostřikovačích

vodoměrky zkoušej tvoje povrchový napětí

jít stále dopředu a vracet se

oblíkat bederky, v těch se líp nadechneš

tramvaji naproti, zkrátit si čekání

až bude moc lidí, země se utrhne a spadne

každej hadr na cestě, co není přejetá kočka, je malý vítězství

                                                                              09.03.2021

kdo je kdo

v zrcadle,

kdo se kouká na koho,

to tý druhý padaj vlasy,

je bez citu,

rovinná, postrádá hloubku

a má tvý otisky prstů,

nesporná podoba

s holkou ve výkladu,

pár atomů aluminia

napařených

do polopropustna,

nevidí tě,

má padla,

uvolněný rysy,

na zapařený

jsi jí prstem napsala

zrcadlově vzkazy

a ona si umanula

naleštit odraz z vnitřní strany,

hadříkem krouživě,

stříkneš leštěnku,

máš ji, nemrkla,

                                                          07.03.2021

to jako klidně

slunko v hnízdě 

bledou žlutou

podsvěcuje ježatý kopce, 

škrábance bruslí na nebi,

ostrovy v mlíku,

vepřový půlky v mrazicím vozu, 

kontrolka vyhřívání sedačky,

průnik tepla,

otřepu se, asi zimou, 

tyhle dopravní prostředky,

vždycky, když do nich sedáš,

věříš na svou hvězdu, 

každej den v nich umíráš,

zběžně přelétneš svůj nekrolog,

po tolikátý se tě netýká,

emoce jsou zbytečný,

výbornej vynález,

zaveze tě, kam bys nejel, 

nedá se mu upřít potenciál,

plány na metry čtvereční 

v mý hlavě

rostou na úrodný hektary, 

každý přínos má svý ztráty, 

do občanky dám si obytnej vůz

                                                                   04.03.2021

na přídi

prodleva doteku a jeho vjemu

v centrální nervové,

to jsou tvý spáleniny, 

pustil ses,

ale bolest trvá, 

věříme, že jsme to dobré v nás,

že když jseš dobrej,

jako bys odkryl pravou tvář.

Jak to? 

trváš na tom, že jsi prost víry? 

tipuju, duše skeptika spíše zemře, 

za píli, za snahu,

kdyby se dávaly hvězdičky,

měl bys jich velký vůz 

kapitáne

                                                               28.02.2021

brzda plyn

je pod mrakem,

tmavé brýle 

jako část vozu,

automaticky na nos

a čelo se vyjasní 

přibrzdí

a on poděkuje,

někdy ho mine a on je šťastný,

že má svůj často všechno přejít

nad silnicí lampy

ohýbají labutí krky,

letí,

zdá se jí, že rychle je blízko

 jako lehkomyslný pavouk

se spouští

po vnitřní straně zatáčky, 

málo se ptá,

nechce si lhát,

má ho,

dokud bude chtít, 

orbit,

proč házet žvejku do koše,

když má ještě chuť, 

zpomalí,

v průmyslové zóněna staveništi

se ramena jeřábu naklánějí 

k polibku

                                                                    27.02.2021

moje fakta

s láskou je to jako

 s hromadou ponožek,

na první pohled nevidíš ty párné, 

smrček zbavený terminálu 

obrazí náhradou, 

na nehtu taje vločka pomaleji, 

píšeme prchavost na listy,

k jaru se rozpadnou, 

děláme to, k čemu jsme omezení

nebo jen náhodou, 

šestka, jdu z domečku, 

dals mi zvláštní pohled na svět,

bavím se a je to vrozené. 

                                                                   23.02.2021

ne jestli, ale kdy

oblečeš se do sportovního

a běžíš si pro důvod,

jsou vás mraky,

půlmaratony, maratony,

o život,

nevěříš, ale rouhat se bojíš,

co kdyby?

zmrzlé konečky prstů jsou tvoje,

srdce ti překotně našeptává

a ty tu nápovědu nebereš,

teď na to máš

abys nevěřil

podmínkou je být silný,

marně,

sil s kilometry ubývá,

stále o krok napřed a blíž

pod zářivkou mapu

studovals stokrát,

zůstala slepou

a teď se do světla pomalu propadáš

                                                                            19.02.2021

Julie

z bílých jazyků

vanou zrnka saharskýho písku,

koukám,

že sypač nechal vzkaz gumám

v braillu,

nevím čím to je,

možná vidím za den tolik obrázků,

že je zítra nemůžu minout,

nebo se jednoduše strefím,

každopádně jsem zaskočená,

že ty moje promítaj,

pak jsou takovýty,

co je drží pohromadě rým,

někdy veršuju,

ve svý podstatě mi věci nechybí,

a jak se do nich pustím,

zjistím, jak moc ano,

jsem romantik,

těší mě falešný perly

na růžích z obchodu,

lidi se dělí na ty,

kteří rozinky v žemlovce milují

a ty druhý

já miluju

                                                                  13.02.2021

slzy

slzy,

občas zapomínám,

že voda je rozpouštědlo,

šmouhy na hřbetu předloktí,

ulpěla,

vezmu ji opatrně do pinzety prstů,

hážu ji za triko pro štěstí,

někdy je těžký všechny obejmout najednou,

rozpomínám se na jednoho a dalšího a

bude to takhle fungovat?

přání na etapy,

šup tam s ní,

mrknu, trochu dýl,

jako že dát přání pečeť,

řekl bys chloupky, jsou zbytečný, 

tahle řasa mi nechybí

                                                                           12.02.2021

název

holka ve zlatý bundě s copem

 září v každé kaluži, 

otáčím hlavu, proti je volant,

 zpívám si

"proč má píseň refrén" je pátek,

 ráda stárnu pro soboty a neděle,

 život mi dává smysl v drobnostech, 

teda až po mých samozřejmých, 

bude těžký je opustit,

 vysvětlit, že se časem setkáme,

 vidět jejich smutek z konce,

 který jak tušíš, je dočasný. 

Nic je třeba jen oslnivý záblesk, 

a pak už nic. 

Chjo, bude mě na druhý straně taky pálit žáha? 

Slzy zdarma tečou jen při chladným počasí.                       

                                                                                    05.02.2021

jak lampičku

dnes ráno

slunce jak saturn,

v jeho oblouku

hoří borovice

za supráčem, 

mě napadá, že

s paprskama

je to zajímavý,

na světle se rozptýlí

a tolik neřežou, 

když bodnou

skrz lamely

rozsvítím, 

 slunce na splín,

lékem na bolest je její stáří,

schází,

nestěžuj si,

zchromlá noha ti říká, že ji máš 

co bych si přála?

umět slang

ve znakový řeči, 

rozsvítit ti obličej

                                                                 04.02.2021

rostou

proč některým muchomůrkám

praskne klobouk 

má prsten i pochvu

císařská -

výborná jedlá 

covid

se prožere

zdravým podhoubím 

a zmutovaný výtrus

osévá rychleji, 

různorodost nedává

rovné šance

                                                               27.01.2021

třeba leknín

zavřela kohout

svlékla řasu z kotníku

a vystřelila na hladinu

jak korkový špunt

odhrnula koupelnový závěs

a zchřadlý skelet hydrofytu

zalapal po dechu

na zaroseném obkladu

vzdorují vzpomínky

kapky jim protáhly obličeje,

srdce o dvou sčítancích

s čerstvým závanem mizí

zurčení vody po tolika odkladech

uvolnilo místo tichu a myšlenkám

je sama

nádech

                                                                           24.01.2021

plavební

začátek nemusí být skvělej,

jako prospektor

opustils kontinent,

abys hledal pod stejnými jmény

originál,

majuskule na orientačních tabulích

navigují do malých komor,

láska,

pokaždé, když jí nepřeješ,

je to na úkor tvého času,

a když na ni nemyslíš,

čas ti nabíhá

                                                                        23.01.2021

pohni se

být sám

nemluvit,

nevypsat se,

zůstanou proč

od podstaty

proto          nepřichází

být němý

všechno kolem

bez vůle

aniž bys brvou

tvůj stín

promítá se

skýtá

napovídá

do běhu

váháš

dát se

            bez inspirace?

                                                                        21.01.2021

těžký ztráty

oči jí září objetím,

stojíš, ruce podél těla,

zdržíš se i když víš,

že bys měla

za autem čára lítosti

v zatáčce

chytáš jedno slunce

do obou bočních zrcátek

přijde ti to nevšední

stejně jako když se stavíš /jen/ ve svátek,

obejmi ji, nikdy nevíš,

jak dlouho ještě

                                                              16.01.2021

roznětka

nesvěřené tajemství

je bez terapie

odemknuté skříňky

bez obsahu

na dně

komprimace tvojí zpovědi

do krabičky od sirek

neškrtneš

/všude je střelný prach/

                                                              16.01.2021

nenaléhej

na nebi čelního skla

chvějí se osnovou

noty vran,

člověk dostal srdce

a tys zatoužil

zahrát part mezi sloupy

a neznít obehraně,

v krajině ledových vousů

skládáš a lámeš pera,

to že píšeš neznamená,

že umíš /v sobě/ číst,

na nový list

za houslový klíč

rozviň pár slibných taktů

a nenaléhej

/and do not insist/

někdy se má začátkem skončit

svahilsky

auto houpe unavenej asfalt,

straka noci nakradla perly

a šoupla je do lamp,

"jakej člověk, takovej anděl"

obličej průsvitnej

od světla displeje,

nějak ti nevim,

ať píšeš co chceš,

vždycky je to v cizí řeči,

"vzplaneš a brzo shoříš"

slyšim kousky písničky,

který tam před tím nebyly,

když se omluvim,

zaplavíš mě výčitkama,

jsem hovno potapěč,

tak mlčim,

pro koho jsou ty chytrý rádia dělaný,

nebo pračky,

šestej nesmysl

jeden program mi stačí

jo ten anděl, ten má takový rozpětí, jaký mu dovolíš

                                                                                                       06.01.2021

anděl

anděl chodí i ke mně,

inkognito,

křídla má schovaná pod košilí,

zlatý kroužek rozpačitě v rukou

mlčky stojí ve dveřích

natáhne ruku

abych prý položila na klín hlavu

chce vískat

nevím kolikrát už,

vzpurná zvedám bradu

chci aby zůstal

a on mě opouští

                                                          04.01.2021

max

je to někdy nad síly

otočit hlavu,

kterou jdou zpomalený myšlenky,

tak neuděláš nic,

a děj ti proběhne za zády,

potřebuješ být trochu v úzkých

na restart,

tak ti dám otevřít sklenici

a zeptám se,

jestli maj vánoční světýlka operační paměť,

vlezeš ke mě pod peřinu

a ošiješ sebou,

"Max"!

se mnou tě pes poslechne

                                                                    03.01.2021

lidl plus

začíná to těma

tečkama žvejkaček

na parkovišti,

vezmou ti otisky,

aby ti to pasovalo,

ale ty seš naštvanej,

chceš to autentický

a všechno čerstvý.

Za minci vozík

ke krátkodobýmu pronájmu,

v hlavě plánek zoologický zahrady,

když přestěhujou pavilon,

řveš jako pavián

a čenicháš to svý ovoce,

taky mražený ryby, mascarpone,

seznam? nejsi cvičená,

sladký nebrat je prvoplánový,

nevřískej,

rohlíky jsou přece pro všechny

stejně tvrdý,

a pak tě zabrzděj,

rozlítanej se cítíš v kleci

a biješ o mříže

jak lev

píp

přidáš tečku na zámkový

                                                                      02.01.2021

čas

v poledne

při bledém měsíci

zprůsvitní 

jako hedvábná košilka česneku, 

za nehty zůstane palčivá silice

na desetinná místa vteřiny

na zlomek nádechu a výdechu, 

je denní fází na mizině

ani tady ani tam 

                       před a po

staticky nehmotný 

já nemám kdy na průběžné

nezávisím na hodině

čas mi utíká 

                             Tik Tok 

                                    jak kdy

                                                                      01.01.2021

ty

malé znaménko

před uchem s pár chloupky,

a taky ten zvláštní smích

který zůstal nevhod, 

špinavý lem rukávů 

od lavic knihovny,

zápisník pro zmatek 

se zbytky papíru v kroužcích vazby, 

špalír lamp u cesty,

blikáš po vedlejší,

asi abys poznal, že po ní nechceš jít, 

když sníš

určuje tě poloha ve spánku

a vzhůru hledáš co je zadarmo krásné

 tak neodbytně

                                                               30.12.2020

život

rozeber na dílky

 a bude dávat větší nic 

než dohromady.

Pod mikroskopem ožívá, 

hraje škatule hejbejte se

 a ty si té chemie vážíš, 

protože všechno je dočasný.

Nezodpoví otázky, 

které nedokážeš položit.

Štěstí je stav mysli 

a nic je stejně pravděpodobné 

jako existence nebe.

                                            28.12.2020

klikou

tleskni, 

 zamrkaj všechny voči 

na zádeli babočky, 

za vobrazem 

najdeš světlý místo, 

v kumbálu 

mlejnek na vločky 

a padaj

                              27.12.2020

svítí

baterkou 

mezi větve ztěžklé sněhem, 

výdech , 

 zvlhlá krusta na límci úst, 

chvějí se perly na softshellu 

jako pochybnost, 

zda existuje teplá modř 

a smysl dává chodit bosa, 

teď, 

ve vystydlých závějích "zavolám ti" 

 batoh 

 s termoláhví 

mezi lopatkama jaksi "out of reach" 

zkřehlýma rukama 

tři bílé s uhlíky vertikálou, 

světýlka obvodem 

" I turn on" 

 /the switch/ 

                                        26.12.2020

na kruháči

náklaďáky

jako kostky cukru

ve šňůrách

šplhají a spouští se

krky svahů

tají

krystalky

ve stopě stěračů

a svět je rozpitej

jako promítací plátno

cinestar

pohodlně v sedačce

oříšky na sobě

pod sebou

šeptám si podcast

samotáři a řidiči

maj o čem přemýšlet

jenom se nenechat

dlouho

unášet ideou

zevšední

pokud je něco

úplně nejvíc matoucí

tak cyklista na kruháči

zpomalovat slovesem

koukám se na to poprvé

a jenom rejža ví,

jestli to dobrzdím.

                                                        22.12.2020

kapličky a kříže

kapličky a kříže

patří náhodám,

při kterých jsme zemřeli

nebo se /podruhé/ narodili

nakypřená hlína

okolo hnízd macešek

je telegrafní spojení

.---  ...   .   ... 

podprahově

silné obrazy

lze nést

uvozovkou

když se rozhodneš svůj ukončit

bezděky spěcháš znovu vstát

                                -...   ..-   -..  .  ...

                                                                                           20.12.2020

kvašáky

heleď

cedím noky

nechci špinit síto

se ti vyhýbám,

srkat nebudu

bych nabrala do bot,

dopr

pálíš, ale nehřeješ

ve vzduchu

na jazyku

odplivnu si

če raději zlomím tvoje

než svoje,

etiketu na okurkách

jarovou vodou,

ty noky,

stačí je slít

                              16.12.2020

kam jdou

trvá celý rok než jsou tu

a přichází náhle,

napadá mě, že by mohlo napadnout,

a tebe ani

nenapadne,

kávová zrna v blátě

za kopýtky,

na ubruse vykvetly kytky

z mastných ok,

zbytky

rybích kůstek

se západem slunce

o slepičí

a sirná vůně

prskavek

vzpomene

láskyplný pohlavek

bez výčitky

kam jdou?

                                                      13.12.2020

perská

koťata

sešplhala

z proutků,

léto popsalo

a podzim shodil list,

do vazby,

klíče pod kobercem,

z žilek čepele prstem číst

nit,

která se ráda ztrácí,

lemuje laty na teplácích

s náprsenkou,

po čtyřech

po dvou

cup cup

cupaninou vousu

drobné ručky

šup do knoflíků

flanelové košile,

na kolenou

houpy           hou

pod zimní přikrývkou

            zatínají drápky

                                                      05.12.2020